Zlato bylo nejspíše prvním kovem, který pravěký člověk zpracovával.

 Zářivý trvalý lesk, jeho magnetická barva a relativní nenáročnost tvarování tepáním ho upoutaly natolik, že se zlato stalo výborným zpracovatelským i obchodním artiklem. Později se zlato tavilo a oddělovalo od stříbra a používalo ve formě slitin. Prakticky od nejstarších dob bylo zlato měřítkem hodnot a základem obchodu a známkou bohatství a moci. V sedmém století před naším letopočtem se ze zlata začaly razit mince. Zlato je možné nalézt v podobě valounu (nugety), plíšků a nejčastěji v žíle horniny ve spojení se stříbrem a jinými kovy. Při důlní těžbě se vytěžená hornina drtí a zlato se získává plavením (rýžováním) nebo flotací a amalgamací, v poslední době převážně kyanidováním. 

Zlato je chemický prvek se značkou Au (aurum). Je to poměrně měkký, tvárný kov s pevností v tahu asi 108,8 MPa při tažnosti 50 %. Tvářením za studena se dá zpevnit až přes 294 MPa. Tvrdost zlata podle Brinella je 18,5 RB. Zlato má žlutou barvu a krásný trvalý lesk. Jeho atomová hmotnost je 196,967, měrná hmotnost 19,32 g/cm3. Lze tavit při teplotě 1063 °C, kdy tavenina nabývá zelené barvy. I když je teplota varu 2 966°C, již při teplotách okolo 1 100°C se začíná zlato znatelně odpařovat. Zlato je nejhouževnatější ze všech kovů, je ho možné vytepat na fólie tlusté 0,0001 mm a vytáhnout na drát o průměru 0,005 mm. Slévá se velmi dobře. Povrch se při tavení neokysličuje ani nesytí plyny, takže zlato lze tavit bez jakýchkoli ochranných opatření. Chemicky je zlato velmi odolné, po platině nejlépe ze všech kovů, což souvisí s jeho velkým kladným potenciálem. Odolává dokonale většině kyselin, louhů, solí a ze svých sloučenin se snadno vylučuje v podobě kovu. Rozpouští se pouze ve rtuti, s níž tvoří amalgám, v kyanidech na komplexní sůl a pak v činidlech, která uvolňují chlór, jako je lučavka královská nebo směs kyseliny s jinými silně oxidačními látkami.Investiční zlato a výroba ze zlataRyzího zlata s označením 999,9 se užívá jako zdroj investičních instrumentů ve formě investičních cihel, slitků, mincí, destiček a jiných výrobků.  Pro klasickou výrobu spotřebních předmětů se ryzí zlato využívá jen minimálně, a to z toho důvodu, že je příliš měkké a snadno se poškozuje otěrem.  Přesto jsou v některých částech světa velmi oblíbené například řetízky z ryzího zlata. Ty však slouží zase jako investiční instrument a nejsou vhodné k dennodennímu používání. Rovněž zlatých mincí se užívá jako investičních namísto dřívějšího použití v běžném obchodním styku jako platidlo. (Poznámka: Ryzost zlata se u investičních instrumentů udává vždy v tisícinných poměrech stejně jako u stříbra. U klenotnických slitin se udává i v karátech.(Karát (značeno zpravidla Kt) je bezrozměrná jednotka ryzosti klenotnických zlatých slitin.).
U investičních slitků a mezi obchodníky se surovinou se však udaj v karátech neužívá, jelikož 24 karátů je 99,984% (999,84/1000). V malých množstvích nebo ve formě klenotnických slitin rozdíl nepocítíte, ve velkých objemech by byl tento nepatrný rozdíl znát. Jakost ryzího zlata v České republice určuje ČSN 423801. Největší množství zlata se spotřebuje při výrobě šperků a uměleckých předmětů všeho druhu. Ovšem používá se slitin o určité ryzosti, která se úředně kontroluje. Velmi často se také zlato používá ke zlacení stříbrných nebo měděných výrobků, a to naplátováním (tzv. dublé), galvanickým nebo mechanickým nanášením tepaného lístkového zlata.

Méně zlata se spotřebuje k účelům technickým, kde se používá na některé součásti laboratorních přístrojů, na trysky při výrobě umělého hedvábí, na hroty plnicích per, na dekoraci porcelánu, v koloidním stavu na výrobu rubínového skla apod. Dříve se zlato užívalo i v zubním lékařství, tato spotřeba se však vzhledem k vývoji nových technologií stále zmenšuje.Shrnutí:Chemická značka: Au (Aurum)
Skupenství: pevné
Vzhled: lesklé, žluté
Hustota: 19 300 kg/m2
Bod tání: 1064,18° CBod varu: 2856° CRychlost zvuku: 2030 m/s
Měrný elektrický odpor: (20 °C) 22,14 nΩ·m
Struktura krystalu: krychlová plošně centrovaná
Magnetické chování: nemagnetické
Mohsova tvrdost: 2,5 z 10
Zlato je velmi husté, krychlový metr váží 19.300 kg. Pro srovnání, hustota olova je 11340 kg / m³ a nejhustší prvek osmium váží 22610 kg / m³.
Ryzí zlato je velmi měkké, většinou se proto slévá s různými kovy, aby mu přidaly další vlastnosti a barvy.Jednotka ryzího zlata se udává v tisícinném poměru 999,9 (999,9/1000), což je obsah čistého ryzího kovu na váhu slitku. Např. 833,3 (833,3/1000), slitek tedy váží 1000 gramů a opravdu čistého zlata je v něm 833,3 gramů.V klenotnictví se udává hmotnostní jednotka karát (Kt), která odpovídá 1/24 hmotnostního podílu ryzího zlata. Nejvyšší hodnotou je 24 karátů. Menší počet karátu je vždy slitina s jinými kovy. Jeden karát má tedy ryzost 4,166 %. Nejběžnější šperkové zlato má 18 karátů (v tisícinném poměru označeno 750).